Jdi na obsah Jdi na menu
 


XVI.  Zimní Olympijské Hry v ALBERTVILLE.

 

Horské město Albertville, které se stalo překvapivě dějištěm XVI. ZOH, leží v dlouhém a rozvětveném údolí Savojských Alp. Po rozpačité prezentaci byli patrně překvapeni i žadatelé o uspořádání her. Objevily se spekulace, že XVI. ZOH byly úlitbou Francii za neúspěšnou kandidaturu Paříže na LOH.

„Albertvillské zimní hry“byly poslední olympiádou konanou ve stejném roce jako letní hry. Program her byl rozšířen o některé disciplíny – běh na lyžích volnou technikou, běh žen volnou technikou na 30 km, biatlon žen, akrobatické lyžování……

Plošná rozloha i výšková členitost albertvillského údolí byly výhodou, dovolovaly pořadatelům vybrat vhodný terén a vybudovat pro jednotlivé sporty moderní závodiště. Dějiště Olympijských her se rozkládalo na ploše 1600 km2 . Některá sportoviště byla od centra města Albertville  vzdálena desítky kilometrů. K zjednodušení a usnadnění dopravy sportovců na závodiště  měly hry několik „olympijských vesnic“ umístěných v těsné blízkosti stadionů, sjezdovek, skokanských můstků a běžeckých tratí.

13.prosince 1991 byl v  ruinách starobylé Olympie zapálen tradičním způsobem olympijský oheň. Příští den putoval letecky z Athén do Paříže, aby nastoupil dlouhou pouť všemi francouzskými regiony do Albertville. Jeho cestu doprovázely slova předsedy organizačního výboru Jean-Claude Killy: „Přál bych si, aby nosiči doporučili oheň hluboko do srdce každého Francouze.“ 4. února 1992 dorazil oheň k branám Savojska, kde byl bouřlivě přivítán. Ohlas jaký mělo putování olympijského ohně Francií potvrdilo zájem a podporu veřejnosti, pravděpodobně se naplnilo přání Jaen-Claude Killy a v srdci každého Francouze vzplál alespoň malý plamínek olympijské myšlenky. Po tradičním ceremoniálu 8.února zapálil poslední běžec gigantické štafety, pět a půl tisíc předávek, Michal Platini olympijský oheň, ale to už naši hokejisté zahájili rasantně olympijský turnaj a v prvních minutách vedli nad Norskem 3:0.

 

Olympiádou stručně den po dni.

 

V neděli 9.2. se vydaly na patnáctikilometrovou trať ženy - běžkyně. Mezi startujícími byla tehdy ještě nepříliš známá Kateřina Neumanová, která obsadila slušné čtrnácté místo. Na problematické, neobvykle technicky náročné sjezdové trati vyhrál tuto královskou alpskou disciplínu Rakušan Patrik Ortlieb. Jiří Parma potvrdil na středním můstku desátým místem oprávněnost olympijské nominace.

V pondělí 10.2. pokračovali naši hokejisté v turnaji proti Francii. První třetina skončila překvapivě 0:2 pro Francouze a naši museli tvrdě bojovat, aby zvrátili výsledek utkání v náš prospěch (6:4) Pouhých sedm vteřin dělilo biatlonistku Jiřinu Adamčíkovou od medaile. Na trati dlouhé 7,5 km byla do pátého kilometru včele, ale v konci prakticky nejela.

Úterek 11.2. nebyl pro naše sdruženáře příliš příznivý. Skokani patřili spíše do průměru, jejich výkony i přes relativně malé bodové rozdíly vylučovaly možnost lepšího umístění v individuální soutěži.. (do šestého místa) Sportovní dvojice Kovaříková – Novotný obsadila nepopulární čtvrté místo.

Ve středu 12.2. proběhl závod biatlonistů, Masařík obsadil 12. místo. Večer se konalo hokejové utkání tradičních rivalů: Čechoslováků a Rusů, kteří startovali pod olympijskou vlajkou a oficiálním názvem „Společenství nezávislých států“. Jako vždy to byl tvrdý souboj dvou hokejových škol, souboj hokejové techniky a taktiky, ve kterém těsně zvítězili naši hokejisté 4:3.

Čtvrtek 13.2. byl opět dnem lyžařů, kteří jeli klasickou desítku  mužů a pětku žen. „Klasika“ určovala pořadí před druhou polovinou závodu volnou technikou. Petr Barna předvedl bezchybný výkon v originálním programu a obsadil druhou pozici před volným programem. V alpské kombinaci žen vyhrála Rakušanka Kronbergerová druhou zlatou.

V pátek 14.2. zazářili naši skokané na velkém můstku K-120, když po dramatickém boji s Finy, Rakušany a Japonci  získali bronzovou medaili. Zlatou pro Finy zajistil posledním skokem nejmladší skokanský olympijský vítěz Toni Nieminem . Ve svém premiérovém vystoupení obsadilo československé družstvo biatlonistek  ve štafetě 3 x 7,5 km osmé místo. Již na prvním úseku, díky nevydařené střelbě, se štafeta propadla předposlední místo. Adamčíková jela výborně a vydřela pro štafetu konečné osmé místo. Večer předvedli kanadští hokejisté koncert a porazili československé družstvo 5:1.

Sobota 15.2.  Petr Barna si vytvořil originálním programem dobrou pozici k útoku na medailový zisk. Cesta k medaili však nebyla jednoduchá. Petrenko byl nejlepší v originálním i volném  programu a Američan Willy zase předvedl šest dokonalých trojitých skoků. Barma předvedl technicky náročnou jízdu, kterou v závěru pokazil. Podle vlastních slov ztuhl. Jeho výkon stačil na zaslouženou bronzovou medaili. Patnáctka mužů se startovala Gundersenovou metodou podle klasické desítky. Na trať vyrazil první Ulvanga a za ním se vydali stíhači. Vyhrál Dahlie, Ulvaga udržel stříbrnou pozici a získal tak již třetí olympijskou medaili. V desítce žen si dobruslila Jegorovová pro zlato. V cíli sjezdu žen nikdo nečekal  dvě zámořské závodnice Lee-Gartnerovou a Lindhovou.

Zlatým hřebem neděle 16.2.  byl skok na velkém můstku K-120. Počasí a také jury zasáhly nepříznivě do průběhu závodu. Několikrát byla změněna výška nájezdu. Dlouhou soutěž vyhrál nejmladší skokan z Finska Nieminem a získal již druhou zlatou. Parma se umístil na pátém místě. Naši biatlonisté dobře rozjeli štafetu. Rypl měl skvělý začátek, Kos předával třetí, ale Holubcovi se nevydařila druhá střelba, Masařík bojoval, ale neudržel šestou pozici. Hokejisté ČSFR nezvládli začátek utkání proti Švýcarům, kterým o nic nešlo, museli pak do závěrečných minut dřít. Vyhráli 4:2.

V pondělí 17.2. bylo desátým dnem olympiády a hry započaly druhou polovinu, mnozí sportovci se chystali k odjezdu. Celá Francie očekávala zlatou medaili od tanečního páru sourozenců Duchesnayových. Klimová a Ponomarenko však měli lepší výchozí pozici z první části soutěže, kterou si udrželi i ve volném tanci a získali zlato, i když sourozenci měli nejlepší volný tanec. Československé družstvo běžkyň startovalo ve štafetě 4x5 km. První dva úseky se jely klasikou a druhé dva volnou technikou. Soutěže se zúčastnilo třináct štafet. Naše ženy byly od začátku v čele závodu, Balážová předávala čtvrtá, ve druhé předávce Kateřina Neumanová předávala jako třetí. Čtvrtý úsek jela Havrančíková, která udržela náskok (pouze tří vteřiny), který Zelingerová ztratila a nakonec z toho bylo šesté místo.

Úterek 18.2. byl „italským dnem“. Sebevědomý Alberto Tomba přijel obhajovat zlato z Calgary, nedal nikomu šanci, vyhrál obě kola obřího slalomu. Jeho krajanka Compagniová vyhrála super G. V soutěži sdruženářských družstev pomýšleli Francouzi na zlato, ačkoliv vedoucí Japonci měli velký bodový náskok. Podle předpokladů si Japonci nenechali zlato uniknout. Překvapením soutěže byli Norové, kteří se během posunuli na stříbrnou pozici. Naše družstvo si doběhlo pro šesté místo. Francouzští sdruženáři zůstali bez medailí.

Ve středu 19.2. naši hokejisté porazili úřadující švédské mistry světa 3:1 a zajistili si postup do semifinále. Švédové byli po celé utkání aktivnější, našim patřil závěr utkání. Naopak neuspěly naše biatlonistky v závodě na 15 km , Adamčíková obsadila 23. místo.

Ve čtvrtek 20.2. naposledy vyjeli na trať 20 km dlouhou biatlonisté. Bez „ztráty květiny“ prošli střelnicemi pouze tři závodníci, mezi nimi byl i Holubec. Ani bezchybná střelba mu však nepomohla k lepšímu umístění. Umístil se na patnáctém místě. Trenér Cíler řekl po závodu: „Špička je tak vyrovnaná, že dvacet pět závodníků může bodovat“.  Slalom žen vyhrála Kronbergerová a stala se tak nejlepší sjezdařkou ZOH.

V pátek 21.2. definitivně zmařili Kanaďané naši naději na zlato v hokejovém turnaji vítězstvím 4:2.  Dalším finalistou turnaje byli hokejisté SNS. Ženský lyžařský „maratón“ vyhrála Italka Belmondová, která byla po celý závod neustále včele a v závěru třiceti kilometrové tratě ještě zrychlovala, „dala“ druhé Jegorové šestnáct vteřin.

V sobotu 22.2. odstartoval mužský lyžařský „maratón“ . Našim běžcům konečně „došla“ forma. Nyč byl šestý, Benc osmý, Korunka třináctý a Teplý jedenadvacátý. Vyhrál Nor Björn Dahlie, vedl od prvního mezičasu a druhému Italovi de Zoltemu „nadělil“ skoro minutu. Hokejisté ČSFR dovršili cestu olympijským turnajem bronzovou medailí vítězstvím nad USA vítězstvím 6:1. Ital Tomba si brousil zuby na druhou zlatou medaili ve slalomu. Vyhrál nenápadný Nor Jagge, odsunul Itala na druhé místo.

V neděli 23.2. obhájili hokejisté SNS zlato z Calgary vítězstvím na Kanadou 3:1. Závěrečný ceremoniál uchvátil diváky, byl nádhernou tečkou za olympijskými soutěžemi.

Závěrem je třeba připomenout slova druhého předsedy organizačního výboru XVI. ZOH Bariera: „Za pár hodin opustí olympijská vlajka hranice, ale olympijský duch v Savojsku zůstává.“

 

 

Joesaman

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA