Jdi na obsah Jdi na menu
 


Maxmilián Švagrovský

 

 

Maxmilián Švagrovský je málo známý muž mezi sportovní veřejností. Muž, který stál spolu s dalšími u zrodu  sportovního hnutí a sportovní žurnalistiky v Čechách. V názorech i v činech předběhl svou dobu.

Narodil se v roce 1854 v Roudnici v rodině zámožného podnikatele. Díky finančnímu zajištění panuje v rodině nezávislá atmosféra s výrazně vlasteneckým smýšlením. Švagrovský, nazývaný přáteli Maxa, byl dobrodružné, nespoutané povahy. Po nedokončených studií na různých školách ve Vídni i Praze, je jeho dobrodružné povaze v českých podmínkách těsno. Na pražském akademickém gymnasiu je členem tajného spolku „Blaník“ a po jeho prozrazení musí uprchnout do Německa. Cestuje do Ruska a Ameriky, pracuje na velrybářské lodi a na konec se stává důstojníkem na obchodní lodi. Po vypuknutí války proti Turkům bojuje na straně Jihoslovanů.

Po návratu do Čech se vrhá do sportovního života v rodném městě. Znalost světa ho v očích rodáku staví do role znalého sportsmena, kterou Max bez námitek přijímá a staví se do čela veslařského odboru tamního Sokola. Z rodinných peněz zakoupí několik lodí různého typu i veslici „Libuši“ pro roudnické ženy. (patrně první sportovní počin pro ženy v Českých zemích) Při příležitosti mezinárodních veslařských závodů v Roudnici vydává Švagrovský program závodů „Veslařské zprávy“ ve velkém novinovém formátu o čtyřech stranách. „Veslařské zprávy“ jsou odrazem nejenom jeho organizačních schopností, ale i novinářské zručnosti, kterou později uplatní při vydávání „Sportovního obzoru“. V rodném městě zakládá Atletický Club Roudnice se všesportovním zaměřením.

V devadesátých letech 19. století můžeme Švagrovského najít už Praze. Po příchodu do Prahy zakládá další sportovní klub s názvem Český klub sportovní (v březnu 1897). Z tohoto nově vzniklého klub vychází idea silničního závodu o titul mistra Čech „Běchovice – Praha“.

 Otevírá sportovní obchod, který je svým pojetím opět nadčasový. Obchod má poradenskou službu, odbornou dílnu a nabízí i služby – výcvik v  jízdě na kole. Švagrovský však neodhadl zájem a především finanční možnosti tehdejší společnosti. Nabízí ve svém obchodě prvotřídní anglické zboží, které je drahé a proto nemůže konkurovat levnějšímu zboží z tuzemska. Obchod přes veškerou snahu Švagrovského neprosperuje a později zkrachuje.

Dalším jeho činem je vydávání „Sportovního obzoru“ (1893), jehož cílem je informovat veřejnost a propagovat sport a jeho prospěšnost. V redakci jsou na slovo vzatí odborníci Josef Rössler – Ořovský (veslování, lyžování,  ) a erudovaný John Lanžovský (atletika), který překládal z angličtiny a měl přímé napojení na anglický sport. Na stránkách „Sportovního obzoru“ spojuje Švagrovský osvětu s kritikou měšťáckého životního stylu. Od počátku nadužívá svého časopisu k  reklamě jeho obchodu. Reklama postupně ztrácí na úrovni, stává se  dryáčnickou a snižuje úroveň celého časopisu a je oprávněně středem kritiky. Ve vydávání opět neodhaduje zájem o sportovní dění, časopis nezíská stálé odběratel a se značnými ztrátami po několika letech zaniká. Přesto „Sportovní obzor“ byl moderním časopisem, který přinášel pohotové zprávy nejen o fotbalových utkáních, ale i o hokeji s míčkem, dalších zápasech, tiskl pravidla různých sportů a nevyhýbal se ani metodickým článkům.

Švagrovského zájem není zaměřena jen na obchodní a žurnalistickou činnost, ale i na klubovou činnost.Stává se místopředsedou, později předsedou AC Královské Vinohrady (předchůdce Sparty). Činnosti ve Spartě se věnuje s láskou a poskytuje ji nejenom svůj čas, ale i prostor k propagaci na stránkách „Sportovního obzoru“.  Spolu s AC Sparta pronajímá karlínskou louku jako cvičiště, zaměstnává odborníka na sport z kolébky sportu, z Anglie. Ze Sparty je donucen odejít a příčinou jsou patrně reklamní praktiky Švagrovského, které zabředávaly na úroveň pletich a vzájemného napadání.

Po likvidaci obchodu i časopisu se Švagrovský ocitá na dně . Roku 1901 odjíždí do Ameriky , kde 1.července 1922 Clevelandu umírá.

 

Použitý pramen: Pacina V.: Sport v království Českém. Mladá fronta 1986

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA