Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skok vysoký zádovou technikou, „Fosbury-flop“.


 Volně přeloženo z "Athletes in action" London 1985. Podle trenéra D.F. Berny Wagnera.

Příslušné kinorgamy jsou ve fotogalerii.

WZSOLA

FOSBURY

MEYFARTHOVA

Skok vysoký po dobu své soutěžní existence doznal celou řadu technických změn, které znamenaly vždy výkonnostní vzestup. Objevitelé jednotlivých stylů se vždy zaměřovali na techniku překonání laťky, aniž by se zaměřili na odraz. Výkon ve skoku do výšky závisí na (podle Berana) :
- počáteční rychlosti těžiště skokana v okamžiku vzletu
- úhlu vzletu
- výšce těžiště skokana v okamžiku vzletu
- ekonomii přechodu laťky
Styl, který řeší poprvé jak část přechodu laťky tak i část odrazovou je zádový styl Fosburyho.
Fosburyho zádový styl skoku vysokého byl vymyšlen Dickem Fosbury v polovině šedesátých let, když studoval na střední škole a universitě v Kretonu, USA. K masivnímu rozšíření "flopu" do celého atletického světa došlo po vítězství D.F. na OH 68 a nyní je používán bez výhrady všemi úspěšnými výškaři.

1.Úvod

        Technika skoku vysokého „Fosburyho stylem“ se skládá ze stejných částí jako ostatní známé techniky skoku vysokého: rozběhu, odrazu, letu s překonáním laťky a závěrečného dopadu.
Ve „flopu“ se skokan rozbíhá po zaObrazekkřivené dráze rozběhu ve tvaru písmene „J“, došlapuje vzdálenější nohou od laťky a po došlapu se z této nohy odráží s postupnou rotací zády k laťce a v této pozici překonává laťku. Boky pak klesají za laťku. „Nižší“ odrazová noha je vytržena vzhůru, dokončuje se rotace kolem vertikální osy a skokan dopadá na záda do doskočiště.
Jednou z výhod flopu je, že rotace kolem vertikální osy těla vychází ze zastavení lineárního pohybu došlapem odrazové nohy, zatímco tělo pokračuje k laťce a síla odrazu může působit přímo do těžiště těla. Fakt, že těžiště těla skokana je při přechodu laťky ve výšce laťky nebo dokonce může ležet níže než laťka, vytváří z této techniky nejefektivnější techniku skoku vysokého. Další jasnou výhodou flopu je jednoduchost oproti ostatním technikám.(hlavně v části předodrazové) Člověk je bilaterálně symetrický a všechny pohyby flopu ve vzduchu jsou bilaterálně identické a tím je technika skoku lépe zvládnutelná oproti ostatním technikám.

2.Rozběh.

       Účelem rozběhu je převést horizontální rychlost do rychlosti vertikální a navést atleta do místa odrazu a do takového postavení, aby odrazová síla mohla působit do těžiště těla skokana až do okamžiku kdy skokan ztrácí kontakt s podložkou. Skokanovo tělo musí zaujmout pozici, která bude dovolovat vrh vzhůru a ve stejném okamžiku i rotaci kolem vertikální osy tak, že skokan překonává touto rotací laťku.
Atlet musí běžet takovou rychlostí, kterou je schopen převést a využít v odrazu. Skokanova síla a obratnost určuje jaká rychlost je optimální a může být co nejvíce využita v odrazu. Zakřivený rozběh ve tvaru „J“ , vymyšlený Fosburym, dovoluje atletovi dosáhnout velkou rychlost v souladu s běžeckým krokem v jeho přímé části, než by bylo možné v úplném oblouku. Zakřivená část v konci rozběhu dostane skokana do potřebného odrazového postavení, kdy skokan může lépe využít odrazové síly než je tomu u ostatních technik.
Začátek rozběhu je stejný jako při každém běhu a může být započat z klidu, či z několika kroků. Větší problém může vzniknout s délkou prvních kroků. Fosbury používal osmi-krokový rozběh . Začínal 5,95 m vlevo od hrany doskočiště a 12,95m kolmo k doskočišti. (tyto vzdálenosti jsou uvedeny pouze jako příklad) U každého atleta je určení individuální vzdálenosti rozběhu odvozeno od délky kroku, rychlosti a síly. Rozběh osmi až deseti-krokový je pro mnoho atletů vyhovující. Obecně se dá říci, že rychlejší atleti mohou používat kratší rozběh, vyšší a pomalejší mohou používat rozběh delší.

2.1.Přímá část.

       Jak už bylo řečeno výše, přímá část rozběhu by měla začínat tak jako každý běh. Běh by měl být uvolněný, rytmický a postupně akcelerovat. Při všech závodních pokusech na různých výškách by měla být stejná rychlost rozběhu se stejnou délkou kroků. Přímá část pěti až sedmi kroků by měla být kolmá k laťce.

2.2. Zakřivená část.

        Přímá část běhu musí plynule přejít do oblouku v posledních pěti krocích. Skokan v oblouku nevybočuje doleva ani doprava, ale běží plynule v oblouku s malým poloměrem. Někteří skokani začínají oblouk vnější a někteří vnitřní nohou.. Náklon do středu oblouku vychází z kotníku nikoliv z boků. Tělo by nemělo mít žádné laterální ohnutí, tj. od hlavy ke kotníkům je skokan napřímen. (F-3/4, T-2/3, W- 6/12)
V průběhu obloukového běhu se vnější paže pohybuje poněkud před tělem jako v každém běhu v zatáčce. (F-2/3, M-5/8, T-2/3, W-5/7)
Skokanovo došlápnutí v posledních dvou krocích je ve sníženém postavení a skokan došlapuje na patu. (F-1, M-9/12, T-6/7, W-9/14) Poslední dva kroky musí být provedeny rychleji (co možná nejrychleji) Tento běh končí s pokrčenými koleny v opěrné fázi běhu i nižší polohou ve fázi letové. Skokan vždy s došlapuje na celé chodidlo.(W -3/13) V průběhu posledních dvou kroků jsou boky drženy níže a před rameny tak, že předbíhají trup a hlavu. (F-1/2, M11/17, T3/8, W8/16) V tomto postavení nesmí atlet ztrácet rychlost, se kterou se pohyboval v posledních krocích. Po posledním dotyku vnější, neodrazové nohy by měl následovat rychlý došlap patou odrazové nohy. Skokan by měl zatlačit vnější nohou velmi důrazně (extenzí kotníku) ve směru došlapu odrazové nohy. (T8, W15/18) V posledním kroku se těžiště nesmí zdvíhat a pak snižovat, ale mělo by se pohybovat vpřed a mírně vzhůru. (F1/4, T8/10, W12/17) Náklon těla do středu oblouku v posledním kroku musí pokračovat a tělo může být nakloněno mírně vzad( F3, M14/17, T9/11, W13/20) Mírný náklon těla vzad dává méně rychlým atletů více času přenést volnou odrazovou nohu k odrazu. (W16/20)
V posledních dvou krocích musí být skokanova (y) paže přeneseny do odrazové fáze. Jestliže používá skokan jednu paži, pokračuje paže v přirozeném pohybu. Ve variantě s oběma pažemi skokan drží vnější paži vpřed zatímco se vnitřní paže pohybuje přirozeně vpřed tak, že jsou obě vpředu když vnější noha došlápne. V posledním kroku obě paže jsou tlačeny zpět a pak švihají vzhůru.(M9/19, T6/12, W8/19,) V druhé variantě je přirozený pohyb paží udržován až do okamžiku kdy vnější noha došlapuje. V posledním kroku vnitřní paže se pohybuje přirozeně vzad, ale vnější paže se nepohybuje vpřed. Z této pozice s oběma pažemi vzad švihají vzhůru. Rychlý běh přivede skokana do odrazového postavení rovnoběžně s laťkou ve vzdálenosti 90-120 cm a blíže ke stojanu.(F4, M18, W19) Důvod pro odraz před stojanem je, že dovoluje skokanovy překonat laťku v nižším bodě uprostřed laťky . Dále dopředná rychlost způsobuje, že se skokan pohybuje podél laťky a odraz u stojanu snižuje obavy skokana , že dopadne mimo doskočiště a umožňuje mu se plně se koncentrovat na správnou techniku.Vzdálenost od laťky je určena rychlostí a silou skokana a bude variabilní těmito faktory a úhlem skokanova náběhu. Rychlost a směr běhu by neměl být měněn s výškou laťky.


Pozn.:“Celý rozběh má sprinterský charakter . Kroky se postupně prodlužují , tempo se zrychluje. I poslední krok je zahájen běžeckým náponem. Je nejdelší (220cm) a nejrychlejší (až 8m/s). Při této rychlosti vzniká při běhu v zatáčce odstředivá síla , které musí skokan čelit sklonem těla ke středu oblouku (o 20 -30 stupňů) Tím dochází k snížení těžiště ( až o 0,15 m ) zcela přirozenou cestou
„ Beran, P.: Skoky. Olympia 1995

3.Odraz

        Koleno a kotník odrazové nohy se při odrazu prudce napínají (F-5/6;M-20/22;T-13/14; W-21/23) V průběhu cca 0,12 sek. je nutné provést „zhoupnutí“ z paty na špičku, skokanovo tělo mění postavení, skokan přenáší váhu nad špičku odrazové nohy a vzpřimuje se.(F-5/6;M-19/20; T-13/14; W-21/24) Prudké došlápnutí mění lineární pohyb dolních končetin. Horizontální rychlost je převedena na vertikální prudkou extenzí odrazové nohy, síla je vedena do těžiště skokana. V okamžiku došlapu odrazové nohy se skokan narovnává a tělo je vedeno vpřed k laťce, ale ne příliš, aby energie mohla být přenesena do vertikály a využita ke zdvihu těžiště. Jestliže skokan dosáhl správné polohy v době dokončení odrazu, není nutné usilovat o pohyb k laťce. Všechno snažení skokana musí být zaměřeno ke skoku vzhůru. Setrvačnost nutí horní polovinu těla pohybovat se k laťce a prudkým došlapem se vytváří potřebná rychlost k přechodu laťky a k rotaci. V tomto okamžiku je nutné držet správnou polohu těla a nenaklánět se vpřed a stranou. Boky musí drženy pod rameny (F-6; M-20; T-14; W-22/24) Vnější neodrazová noha v posledním kroku prudce vrhne skokana vpřed horizontálně do došlapu a stává se volná. V původním provedení Fosburyho je to provedeno co nejrychleji ve snížení s dorsální flexí kotníku (napnutím kotníku). (F-3/5; M-16/19; T-11/14) Potom, kdy pata odrazové nohy došlápla, je koleno vnější „volné“ neodrazové nohy vedeno švihem vzhůru až do vodorovné polohy stehna. (F-5/8; M-19/23; T-11/14) „Volná“ – švihová noha by měla být držena pokrčená s chodidlem pod kolenem, mimo čelní rovinu těla skokana. Mnoho skokanů to úplně nedodržuje. Variací jsou mírně pokrčená nebo napjatá švihová noha . Je to výsledek pomalejšího „zhoupnutí“ z paty na špičku a snižuje to vertikální rychlost
K účinnějšímu využití napjaté švihové nohy, musí být skokanem zvýrazněno opožděné vedení švihovky v posledním kroku a švih musí být veden od laťky. (W-16/19) Tyto pozice jsou důležité, skokanovo tělo nedosáhne vertikály před odrazovým „zhoupnutím. Jestliže tělo projde vertikálou a začne se naklánět k laťce před odrazem, bude síla vedena mimo těžiště a využije se méně vertikální síly.
K navození rotace není nevyhnutelné vést koleno švihové nohy před tělo. Otáčení je iniciováno vnitřními silami. V průběhu krátké doby odrazu se zapojují svaly, které rotují odrazovou nohu. Někteří trenéři se chybně domnívají, že vedení vnější paže a kolena švihové nohy způsobují rotaci kolem podélné osy těla a otáčejí tělo zády k laťce.


Pozn.: „…..rotace byla založena již při rozběhu a ne při odrazu, neprobíhá na úkor odrazového impulsu. Tím je osvětlen význam obloukového rozběhu a přednost flopu oproti jiným technikám. K nejnáročnější rotaci dochází při flopu téměř bezztrátově.
„ Beran, P.: Skoky. Olympia 1995


4.Vzlet


       Jakmile špička odrazové nohy opustí oporu, těžiště se pohybuje po parabole, longitudinální a frontální rotace je dokončena.(ve smyslu započetí rotace). Jestliže rozběh, rychlost a odrazová pozice jsou dobré, tělo bude stoupat skoro vertikálním směrem s relativně pomalým otáčením kolem longitudinální a frontální osy.(F-6/9; M-20/23; T-13/18; W-22/24) Toto otáčení by mělo být postupné tak, že záda nejsou dotočena a boky nejsou paralelně dokud se skokan opírá o podložku.
Volné koleno není natažené v rychlé odrazové kolíbce. Jak se tělo začíná pokládat vzad díky rotaci kolem vertikální osy, zbytek těla dohání ohnutou nohu a odrazová noha je ohnutá (F-7/11;M-21/26; T-13/19) (Podívej se švih napjatou nohou W-25/28) Postavení hlavy je úplně neutrální (W-26) s krkem nataženým nebo brada může být postavena blíže k hrudi.(F-11;M-24) Pozdější pozice dovoluje atletovi dívat se na laťku koutkem oka (pro jistotu skokana) Zdá se, že to není nevýhoda sledovat laťku, když je brada držena na hrudi.
Žádným úsilím nemůže být změněna dráha těžiště za letu vzad. Jak tělo rotuje vzad tak boky se pohybují vpřed. (F 8-11, M -24)

5.Přechod laťky


        Fosbury a velký počet úspěšných skokanů používá pasivní přechod laťky s boky tlačenými vpřed a pouze moderují oblouk. (F-12/14) Skokan by měl být postaven tak, že frontální osa je rovnoběžně s laťkou. Jestliže jeden bok níže než druhý, úprava by měla být v odrazu, úpravou rotace kolem podélné osy.
       Velký počet skokanek a skokanů používá výrazné prohnutí. (M-25/28,T-19,W-27/28) Ženy mají větší pružnost než muži a tato výhoda může být využita v technice. Jestliže je prohnutí započato před odrazem, není to užitečné pro získání vzestupné rychlosti. Skokan může korigovat rotaci kolem podélné osy natažením kolena a tím udržovat boky v rovnoběžné pozici s laťkou. (F-11/13,M-26/28;T-18/20;W-29)
Při pasivním přechodu může být skokanova hlava držena ve stejné pozici jako ve vzletu. A to buď v přímé pozici nebo s bradou u těla a s očima sledujícími laťku.(F-12/14) Při větším prohnutí je hlava zakloněná. (M-28/28;W-28) Paže by měly být podél skokanova těla nebo nataženy před hlavou, závisí to na švihu při odrazu. Paže by neměly být znatelně výše než tělo během letu. (F-12/14;M-27/29;W-27/29)
Zatímco dráha těžiště nemůže být změněna po posledním kontaktu s podložkou, dráha částí těla se může měnit. Někteří velmi úspěšní skokani využívají s výhodou tento fakt při letu nad laťkou. Jak hlava přechází laťku, tak se okamžitě zaklání, boky pak jsou zvednuty. Nohy jsou zastaveny, atlet překonává laťku prohnutím.
Rotace a pohyb těla přes laťku pokračuje, boky jsou prudce spuštěny a tím způsobují zvednutí nohou přes laťku. Přesný timing a rychlost jsou nutné. Akce musí být reflexivní. V průběhu skoku není čas na přemýšlení. Při překonání laťky je možné použít prohnutí pro pohyb všech části těla a to dokonce i když těžiště těla přechází laťku. Tato možnost je vysvětlena třetím Newtonovým zákonem, který se týká volně pohybujícího tělesa v prostoru. Pro každou akci je odpovídající reakce. V případě když hlava a nohy jsou níže, boky mohou být zdviženy. Tento pohyb také zpomalí rotaci těla směrem k podložce, tím se zamezí dopadu na hlavu.
V popsané technice, musí boky být co nejrychleji spuštěny. Stehna a obzvláště nohy mohou být tak zdviženy na základě výše uvedeného zákona. (F-15/16;M-29/31;W-31) Tento pohyb musí být iniciována ještě když jsou boky v kritickém bodě nad laťkou a začíná jejich setrvačný pohyb dolů.


6. Dopad.


Klesání boků a prohnutí v pase dělá zvednutí nohou a značně zpomalují rotaci kolem frontální osy. Bez ohledu na způsob přechodu laťky je hlava ohnuta vpřed a paže jsou podél těla. Dopad je na horní část zad, ramena. Diky umělohmotným doskočištím je dopad zcela bezpečný.

Děkuji za odbornou pomoc Jiřímu Nejdlovi při korektuře.

joesaman

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

SVALY PŘI SKOKU

(Honza, 22. 3. 2007 17:33)

Mě taky zajímá, jaké svaly mám posílit. Pište prosím na boss002@gmail.com. Předem děkuji

svaly no..

(dave, 14. 1. 2007 21:53)

Taky me zajima jaky svaly posilit... mail je sither@seznam.cz diky moc :)

SVALY PŘI SKOKU

(zdenek, 18. 12. 2006 16:54)

jaké svaly bych měl posílit na ten skok vysoký
e-mail:BikerP.007@seznam.cz nebo icq:273-818-342

Svaly při skoku.

(Překladatel článku., 17. 9. 2006 9:43)

Klárko, bez e-mailu je těžko odpovídat

SVALY při skoku

(klára, 16. 9. 2006 14:50)

neví někdo jaké svaly potřebuji posílit přímo pro skok vysoký???? děkuji za odpověd



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA